10.díl

29. března 2008 v 21:56 | Lalinka & Intíček |  Příběh bez konce
Ráno, když jsem se vzbudila, musela jsem zavolat Jakubovi.
Sice jsem nechtěla protože ho miluju, ale musela jsem.
"Anooo?" ozval se jeho krásný hlas
"Ahoj Jakube,tady Andrea." řekla jsem smutně
"Ahoj lásko,copak se stalo?" zeptal se
"No,víš..budeme..budeme se muset rozejít.." a rozbrečela jsem se

"Proboha a proč?To mi nedělej..prosím ne..vždyť víš že tě miluju..je nějaký problém?Tak mi to řekni.Proboha tě prosím jen se se mnou nerozcházej."
"Promiň mi to" a zavěsila jsem.
Snažil se mi volat ještě zpátky, ale já už to nezvedala.
Nechal tam jen záznamník, že až si to rozmyslím, tak se mám vrátit, že on bude čekat.
Pak už přišel Daisuke, takže jsem se do něj pěkně pustila.
"Co si o sobě sakra myslíš ty debile jeden!!!" křičela jsem na něj
"Klídek jo, kvůli tomuhle jsem se sem nemusel trmácet!!"řekl
"Jo, tak jsem zvědavá jak budeš reagovat na tohle!!!"
"Na co zase, proboha?" zeptal se
"Sice nevim jak je to možný, ale asi jsem těhotná a to dítě je TVOJE!!"
"Cože!!To si děláš prdel!!Chci testy DNA aby se potvrdilo že je to moje!!!"
"Fajn, jak chceš!!!" odsekla jsem mu
"Ale budu potřebovat tvoji DNA!!" ještě jsem dodala
Takže zrovna ještě vezmu DNA Jakuba..kdyby něco.. mumlala jsem si pro sebe.
Musela jsem jít najít něco na čem by mohlo být něco jako DNA.
___________________________________________________________________
Druhý den jsem šla zase za tou gynekoložkou, aby mi nechala udělat ty testy DNA.
"Ok že si to ty tak ti je klidně udělám, ale bude to trvat minimálně dva týdny.
"Dva tejdny???" zopakovala jsem to po ní
"Ano dva týdny" řekla ještě jednou
__________________________________________________________________________
O 2 týdny později.
Jakub už mi nevolá...tím lépe..alespoň mi to neztěžuje..a ani sobě.
Dneska bych si měla jít pro ty testy.Achjo.To je hrozný.Ale dítě bych si vzít nikdy nenechala.
To ho raději budu mít s nějakým pošibaným cvičitelem Tai-Chi.
___________________________________________________________________
Přišla jsem teda k té doktorce.Ta paní,co tam seděla i minule, tak tam byla znovu.Zřejmě šla na kontrolu.Určitě je šťastná.Ne jako já.Zkažený celý život.
Pak se otevřely dveře a vešla doktorka.Šla směrem ke mně.
"Ajeje" řekla jsem celá nejistá..úplně jsem se třásla.
"Nemáš se čeho bát" utěšovala mě.
Genetika je daná..tou už nepohneš.Nevím sice, kdo měl být otcem, ale jeden z nich to není určitě.
A jestli to čtu dobře tak ten, který otcem není se jmenuje Daisuke Kamahashi." sdělila mi
"TO MYSLÍŠ VÁŽNĚ!!!?" vyletěla jsem ze židle.
"No mám to tu napsáno jak vidíš.Vymýšlet si to nebudu.":)
"DĚKUJUU" ještě jsem stačila říct a už jsem byla pryč.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 panejo panejo | 10. října 2008 v 14:12 | Reagovat

pane jo!to se mi ulevilo

2 Nikol Nikol | 17. října 2008 v 17:38 | Reagovat

fíha to bolo fakt terno to priste nedelej:-)))))

3 Anonymka Anonymka | E-mail | Web | 15. prosince 2008 v 11:53 | Reagovat

ufffffffffffffffffffffffffffff      to       bylo       o           fous

4 to je jedno to je jedno | 30. ledna 2009 v 13:12 | Reagovat

Ted si tak hodna vid hlavne ze si takova pica Nikol

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama